Těžké osudy aneb příběh jedné rodiny

Během naší práce v sociálně aktivizační službě pro rodiny s dětmi Archa, kterou provozuje spolek Dokořán z.s., se denně setkáváme s ne příliš veselými situacemi v nejrůznějších rodinách. Osudy některých rodin jsou opravdu velmi těžké a zaslouží si tedy pomoc. Níže Vám přiblížíme příběh rodiny, kde je rodičem pouze matka a svůj život nemá vůbec jednoduchý (příběh je tedy reálný, jen jména jednotlivých postav jsou změněná). Svých problémů si je paní Jenková vědoma, a proto sama kontaktovala naši službu s přáním pomoci. Víme, že již samotné kontaktování sociální služby jistě nebylo pro paní Jenkovou jednoduché, už na začátku spolupráce ale vnímáme velkou odvahu a přání něco změnit a na této změně se aktivně, jako rodič podílet.

Paní Jenková  má celkem čtyři děti, dcera Karolína žije v dětském domově, nejstarší syn je ve výkonu trestu, v současné době má tedy ve vlastní péči dva syny Radima a Mirka. Společně bydlí v domě, kde žije několik rodin s podobným osudem. O své syny se matka stará sama, otec Radima svého syna již řadu let neviděl a neposílá na svého syna ani výživné.

                Tento výše popsaný stav má neblahý vliv na celou rodinu a především pak na nejmladšího Radima. Radim má problémy se svým chováním, v rodině mu chybí mužský vzor. Již několikrát byl přistižen při krádežích. Někdy kradl vyloženě z hladu, když matce na konci měsíce nevyšly peníze a doma nebylo nic k snědku, dále má problémy s agresivním chováním.

Problémy rodině pomáhají kromě pracovníků Archy řešit i Orgán sociálně právní ochrany dětí a Probační služba. Všechny tyto tři organizace spolupracují, navzájem si předávají informace, společně se snaží pomoci.

Cílem všech, včetně paní Jenkové je to, aby se naučila o Radima starat tak, aby nemusel být umístěn do dětského domova, aby se s ním naučila lépe komunikovat, jen na něj nekřičela, ale více mu vysvětlovala a uměla mu domluvit. Paní Jenková se také chce naučit s Radimem trávit více času jako matka se synem – aby neposkytovala pouze nejnutnější péči, nocleh a stravu, ale aby měli i něco společného. Chtějí spolu zažívat hezké, poklidné chvíle, kdy si budou moct projevit to, že se mají rádi. Záměrem těchto tří výše zmíněných organizací není najít důvody pro umístění Radima do dětského domova, naopak, chtějí pomoci rodině, aby se naučila fungovat bez pomoci sociálních pracovníků, ale aby všichni členové rodiny vedli spokojený život. Cílem je také zvýšit rodičovské kompetence paní Jenkové.

Způsob, kterým toho chceme dosáhnout, je systém schůzek, který jsme si s paní Jenkovou nastavili. Dohodli jsme se, že Radim začne chodit do Archy a každý druhý týden ve středu se sejde pracovník Archy i s ní jako s maminkou. Budou spolu probírat vývoj situace a povídat si kromě jiného i o způsobu Radimovy výchovy. Části těchto schůzek se má účastnit i Radim. Měly by to být takové startovací momenty pro to, aby se matka se synem spolu naučili trávit volný čas a mít nějakou společnou činnost, kterou budou moci sdílet a zažívat při ní radost a získají tak příležitost projevit si navzájem lásku. Posléze by se jim toto mělo stát přirozeným a už k tomu nebudou potřebovat prostředníka v podobě pracovníka Archy, ale budou fungovat samostatně. Pracovník Archy vede kromě práce s rodinou i individuální rozhovory spolu s Radimem a zvlášť i s jeho maminkou. Vše je zaštítěno společnými schůzkami pracovníka Archy s pracovnicemi Orgánu sociálně právní ochrany dětí a Probační služby v Náchodě, kde si tyto organizace předávají informace, domlouvají se na dalším postupu a to vše s vědomím a souhlasem paní Jenkové a ne tajně za jejími zády. Práce sociálních pracovníků Archy tedy probíhá jak ambulantně v sídle naší služby, tak v terénu. Do ambulantní služby dochází Radim do Archy sám s nějakým problémem a žádostí o pomoc, nebo přijde jen „bezpečně“ strávit svůj volný čas. Přímo v Arše se mu při řešení jeho problémů věnuje jeho klíčový pracovník.

Čtyři měsíce práce způsobem výše popsaným již přináší své první výsledky. Radim se za celou dobu nezapojil do žádné rvačky, nebyl přistižen při krádeži a co je hlavní, vztah matky a syna se viditelně zlepšuje. Oba z toho mají radost. Schůzky s pracovníkem Archy jim nepřekáží, ale vyhovují. Vidí v nich smysl. Pro pracovníka bude důležité vystihnout správný moment, kdy by měl z rodiny „odejít“, aby nenahrazoval něco, co nahrazovat nemá a ani nemůže. I po případném „odchodu“ pracovníka ale členové rodiny vědí, že pokud nastane opět situace, se kterou si nebudou vědět rady, stačí Archu opět kontaktovat.

Věříme, že práce s touto rodinou bude ještě nějaký čas pokračovat a že společně dojdeme i k vyřešení dalších problematických oblastí jejich života, jako je rodinný rozpočet, širší rodinné vztahy a další.

Dokořán z.s. provozuje v současné době v Náchodě jediné pracoviště – sociálně aktivizační službu pro rodiny s dětmi Archu, která sídlí v Komenského ulici. Tato služba je financována z Operačního programu Zaměstnanost a z rozpočtu Města Náchod.

Autor: Mgr. Jan Vajsar, sociální pracovník, Mgr. Denisa Carvová, vedoucí soc. služby Archa, archa@dokoran.eu, 774 929 182